Ochrana zvířat – jak se o ní rozhoduje?
V současné době je téma ochrana zvířat celkem aktuální, vzhledem k nárůstu počtu informací o vymírání různých živočišných druhů. Jak je možné, že v současnosti zvířata vymírají, jak na běžícím pásu není součástí tohoto článku, neboť toto téma zasluhuje svůj vlastní. Ale pojďme se podívat na to, jak funguje proces zápisu zvířecího druhu na listinu ohrožených.
Ochrana zvířat – stupně ohrožení
V tomto článku se zaměříme na Ameriku, která oplývá různorodou faunou. V první řadě je potřeba zmínit, že existuje několik stupňů v rámci ohroženosti. Když bychom to vzali od toho nejmírnějšího po nejkritičtější stupeň, tak je můžeme seřadit následovně: nejméně znepokojivý (stav populace), blízko ohrožení, zranitelný, ohrožený, kriticky ohrožený, vyhynulý ve volné přírodě a vyhynulý. S tím, že druhy s označením zranitelný až kriticky ohrožený jsou považovány za ohrožené vyhynutím.
Aby mohli vědci provést kvalifikované rozhodnutí a zařazení druhu do správné kategorie, je potřeba získat dostatečné množství dat. Jedná se zejména o velikost populace, počet plemenných jedinců (těch, kteří se mohou rozmnožovat), geografický rozsah, na němž se daný druh vyskytuje apod. Tato data sbírá především Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature), která ale nemá tu pravomoc, aby rozhodla o ochraně zvířecího druhu. Toto rozhodnutí musí totiž projít zákonem. Pokud zákon projde, je vydáno speciální opatření, jak se např. chovat v oblasti, kde se ohrožený živočišný druh nachází, je zakázáno tato zvířata lovit či je obtěžovat. V případě porušení zákona hrozí pachateli pokuta či přímo vězení.
Ochrana zvířat – jak ji uzákonit?
Existují 2 způsoby, jak uzákonit ochranu konkrétního zvířecího druhu. První způsob je ten, že americká agentura pověřená vynucováním zákona (Americká služba pro ryby a volně žijící zvířata – U.S. Fish and Wildlife Service) může určit, který druh potřebuje ochranu a následně vydat návrh pravidel na jeho ochranu. Případně může druh zapsat na kandidátní listinu pro ochranu. Poté následuje doba, kdy občané rozhodují, zda zákon bude či nebude platit (během té doby ale zvířecí druh chráněný není).
Druhá možnost je ta, že ochranu navrhne např. nějaký spolek či konkrétní občan s odůvodněním. Toto pak musí výše zmíněná agentura do 90ti dnů prozkoumat a podat vyjádření. Tento proces je zdlouhavější, ale i tak stojí za to to vyzkoušet. Protože planetu Zemi máme jen jednu a byla by škoda si zde vyhubit faunu, která je tak krásně pestrá.
PS: Díky zákonu se v Americe podařilo zachránit např. orla bělohlavého, který se stal zároveň i národním symbolem. A třeba v Číně se bojuje za záchranu pandy velké.
Není to jen tak chránit zvířata. Pak se není čemu divit, že tolik druhů poslední dobou vymře.
Super obrázky